Controllers Project 2 Part 2 - Ovládač 2 díl2.
Prst ovládače je skoro hotov a proto je zapotřebí vyrobit otočný čep, který zajistí otáčení prstu. Pro tento případ používám šroub M4 pro nábytkové kování o délce 25 mm. Má velkou hlavu a proto dobře sedí. V této chvíli je také čas k tomu, abychom pod hlavu šroubu připevnili pájecí očko s připájeným vodičem prstu. Používám jednu žílu ze síťového kabelu o průřezu 1,5 a v tomto případě hnědou barvu (klidně si použijte jakou chcete, ale mě se pak dobře pamatuje i příslušná barva banánků na druhém konci). Šroub prostrčím otvorem o průměru 4 mm v příslušném místě pažby a z druhé strany pořádně dotáhnu maticí. Přes pájený spoj kabelu a očka přetahuji silikonovou bužírku. Nepájejte na očko na novoduru, ten to nemá rád – taví se a smrdí. Na čep (šroub M4) našroubuji mosazný střed o délce 15 mm a průměru 6 mm se závitem M4. Jemně jej dotáhnu až k matici, nasunu na něj těleso prstu a nastavím kontakt až do polohy „plného plynu“. V této chvíli zkontroluji jestli se šroubek kontaktů pro dorazy nedotýká pažby a mohu prst připájet (jen lehce) k mosaznému středu. Opatrně celou sestavu vyšroubujeme ven z čepu a pak pořádně propájíme dohromady (ale opatrně, aby se nesloupnula měděná fólie prstu). Tímto způsobem je zajištěno, že celý prst je vodivě propojen s kabelem a tak nepotřebujeme přívodní kablíky ke kontaktu (jinak je to místo, kde se rády kablíky lámou a upadnou).
Pohyb prstu je potřeba vymezit dorazy pro polohu plného plynu a pro polohu brzdy. Dorazy řešíme například ohnutou mosaznou pásovinou 2 x 6 x 12 mm, kterou připevníme v daným pozicích pomocí šroubků M3 a matic. Nejprve je zapotřebí vyrobit doraz a zároveň i kontakt plného plynu. V této chvíli si provedeme adjustáž pružného členu s kontaktem prstu tak, aby byl zajištěn dotek po celé kontaktní dráze plošného spoje a kontakt přiléhal co největší plochou k fólii. Poté našroubujeme prst na čep až do konce závitu a nastavíme kontakt do polohy, kdy chceme mít „plný plyn“. Přiložíme jeden mosazný doraz k ke šroubku kontaktů na prstu, vyznačíme si otvor pro připevňovací šroubek, vyvrtáme do pažby v tomto místě otvor o průměru 3 mm a můžeme doraz přišroubovat k pažbě. Z druhé strany připevníme pod matici dorazu pájecí očka pro kabel „plného plynu“ a propojky pro plošku „plného plynu“ na straně spojů kontaktní dráhy. Foto jistě napoví a v tomto případě používám zelenožlutou žílu.
Podobně postupujeme i v případě polohy jezdce v místě brzdy. Nastavíme kontakt na plošku pro brzdu, označíme místo pro otvor zadního dorazu, vyvrtáme a přišroubujeme. V této chvíli můžeme pracovat na regulaci intenzity brzdění. Krátce se tomu říká brzda. Experimentoval jsem s drátovými potenciometry nebo s diodovou brzdou. Každá volba má pro i proti. Diodovou brzdu používám hlavně kvůli dětem, je přece jen blbuvzdornější. Je to dvánáctipolohový přepínač s 11 diodami. Na první kontakt přepínače připájím diodu anodou a na druhý kontakt tu stejnou katodou (s bílým proužkem). Pak druhou diodu anodou na druhý kontak a katodou na třetí kontakt a tak pokračuji až ke 12. kontaktu. Diody jsou řazeny do série. Pak přepínač připevním na hliníkový chladič do předvrtaných otvorů. Propojku z plošky brzdy kontaktní dráhy připájím ke kontaktu číslo 1 (anoda první diody). Na střední kontakt přepínače připájím modrý kabel pro brzdu. Přepínač opatřím knoflíkem pro lepší manipulaci a provizorně si v poloze přepínače kontaktu číslo 1 napíšu Hard (silně a směrem k vyšším číslům poloh pak Soft (měkce). Časem mohu nalepit nějaké vzhlednější štítky.
Jednotlivé kabely je zapotřebí nějak připevnit k pažbě ovládače, aby nedocházelo k jejich vytržení. Provádím to jednoduše tak, že do pažby si vyvrtám čtyři otvory vrtákem 1,6 a jednotlivé žíly zajistím k pažbě 2 třmínky z drátu (větší kancelářská sponka), které prostrčím dvojicí otvorů a na druhé straně zahnu. Na žíly navlékám smršťovací bužírku, žíly srovnávám a pak horkuvzdušnou pistolí bužírku zahřívám do smrštění. Pásky bužírky jsou v deseticentimetrových rozestupech. Konce žil jsou v posledních 15 centimetrech již volně. Z konce každé žíly pak stáhneme izolaci v délce tak 12 mm a konce zakroutíme a dobře pocínujeme. Potřebujeme žíly osadit banánky. Ty rozebereme a vyhodíme z nich plíšky. Budeme pájet přímo na kontaktní dříky banánků. Nejprve dříky pocínujeme, jde to špatně, ale po opilování až na mosazný povrch se nám to podaří. Pak teprve připájíme žíly k jednotlivým dříkům. Platí toto: červený banánek je brzda, černý je prst a bílý plný plyn. U mě je to modrá žíla – červený banánek, hnědá žíla – černý banánek a zelenožlutá žíla – bílý banánek. Když stavíte 15 kousků najednou, pak vám to práci trochu usnadní.
A jedeme z kopce. Jsme v situaci, že potřebujeme, aby se prst ovládače vracel po uvolnění do polohy brzdy. Proto je zapotřebí mít pružinku nebo gumičku, která by to dokázala. Opět jsou tu dvě možnosti, každá má své pro i proti. Není to snadné sehnat pružinku, která vyhovuje všem a zároveň funguje bez problému. Proto jsem pro naše potřeby přistoupil k použití gumiček. Seženou se všude, díky otevřené konstrukci ovládače se při prasknutí dá během pár sekund vyměnit, lehce se dá nastavit i síla pružného elementu. Fotografie jsou jistě dobrým vodítkem k tomu, jak jsem si s tím poradil. Není ošem nic jednoduchého najít optimální polohu páky, která drží druhý konec gumičky. Je vhodné si pohyb různě představit a zkusmo polohu najít. Gumička by se měla natahovat v dráze, která se co nejvíce blíží k přímce. A to je někdy dost složité takovou polohu najít.
A před sebou máme hotový ovládač. Zapojíme jej do dráhy a ono to nefunguje. Auto jede jen v poloze plného plynu. Proč ? Co je špatně. Nic. Jen ta destička je již připravena na svou evoluci – v blízké budoucnosti se přidá ještě volba CHOKE (čok). Ale o tom někdy jindy. Všimněte si, že na fotografii je červená šipka, která ukazuje místo, kde je zapotřebí propojit plošku plného plynu s poslední ploškou diodového můstku. K tomu stačí jen kousek měděného drátu o průměru 1 mm, kterým spojíme obě plošky tak, že jej na ně připájíme. A je to. Už to funguje a zároveň můžeme počítat s vylepšení ovládače.
Tento návod není dotažen až do estetického završení. Je to na každém, jak si ovládač vyšperkuje a dá mu vzhled podle svých představ. Jen bych poradil, aby jste si zvětšili tloušťku prstu v místě kde budete opírat prst vlastní ruky. Také pažku lze vzhledově vylepšit nalepením drevěných destiček a přelakováním a také zakrytím kabeláže. Není na škodu uvažovat o přídavném ventilátorku pro zlepšení chlazení. O tom někdy v jiném návodu. Veškeré nákresy spojené s konstrukcí tohoto ovládače můžete najít na diskuzním fóru stránek Herderova auta (http://www.tom59herder.com/news.php). Ve vláknu k této konstrukci si s vámi rád vyměním vaše poznatky a budu se pokoušet poradit. Tak ať se daří.
