Nascar Ford Thunderbird 1992 Daytona Winner pro MČR - Part 5
PART 1 PART 2 PART 3 PART 4 PART 5 PART 6
Nyní je zapotřebí trochu zrychlit práci, nasadím pastorek na hřídelku kam až to půjde a pak z druhé strany klepnu kladívkem do hřídelky tolikrát, až je pastorek na správném místě hřídelky. Prakticky okamžitě se pastorek přilepí. Ovšem není problém pastorek stahovákem z hřídelky sundat, ale není síla, která by jím na hřídelce pootočila. Po navléknutí pastorku mohu papírek z hřídelky strhnout.
Budeme kompletovat zadní nápravu. Ozubené kolo použiji od Pepy Hensla, opět modul je předepsaný 0,5. Zadní kolo navléknu na osu a dotáhnu červík, pak k němu dorazím ozubené kolo. Ke kolu ještě navléknu mosaznou trubičku o vnitřním průměru 3 mm a délce podle potřeby.
Šipka ukazuje, jak vypadá podsestava s navléknutou trubičkou. Okótovaná vzdálenost je polovička šířky přes kola, která by měla být maximálně 38,5 mm (pravidly je předepsána šířka přes kola na 77 mm maximálně). Z tohoto rozměru je potřeba vycházet abychom si určili délku trubičky, v mém případě je to 3,5 mm.
Pod druhé kolo na druhé straně hřídelky budeme muset vložit podložky podle potřeby. Ještě jednou připomínám, že šířka přes zadní kola by neměla být větší než 77 mm.
V mém případě stačila pouze jedna trojková podložka, místo je označeno šipkou.
Zadní náprava je smontována, kola se nám lehce otáčejí a osová vůle je minimální. Budeme tedy montovat motor na podvozek. Mezi zuby pastorku a ozubeného kola vkládám jednu vrstvu papírového kapesníčku (žlutá šipka), mezi stator motoru a zadní hřídel kousek kartónu o tloušťce 1 mm (červená šipka). Poté do místa označeného zelenou šipkou vložíme šroubek s podložkou a matičkou a stáhneme tak silně, jak nám to zatím šroubovák bez pomocného klíčku dovolí.
Opatrně vyndáme oba papíry a jemně dotáhneme (teď již si můžeme pomocí i klíčem) šroubek. Zkusíme pootáčet zadními koly a vyzkoušíme tuhost převodu. Zuby by měly do sebe dobře zapadat, převod by neměl ani drhnout a ani přeskakovat. Poté pořádně dotáhneme zajišťovací šroubek.
Upevnění motoru pouze jedním šroubkem není vůbec spolehlivé. Součástí stavebnice podvozku je také duralový úhelníček, který se přišroubuje do prázdné dírky před motorek a opírá se o stator motoru, aby se motor nepootočil dopředu. To však je nedostačující a motor vůči převodu pruží, což není dobré. Proto jsem si z ocelového drátu o průměru 1,8 mm vyrobil úhelníček, který v označeném místě připájím k plášti motoru a podvozku.
Na této fotografii můžete vidět jak jsem si s tím poradil. Motor již nepruží a případná výměna motoru není moc náročná.
Zadní náprava je dokončena, přejdeme k přední části podvozku. Vložíme hřídel do ložisek a navlékneme i kola. Změříme šířku přes kola a pokud šíře je menší než těch předepsaných maximálních 77 mm, můžeme mezi kola a ložiska vložit trojkové podložky. Já jsem na každou stranu dal dvě a pak jsem kola pořádně dotáhnul. Kola se musí otáčet zcela volně.
Mechanická část podvozku je dokončena, zítra budeme elektrifikovat.
Připravíme si věci pro elektrifikaci podvozku. Budeme potřebovat vodítko, sběrací kartáčky, kousek cuprextitu, silikonové kablíky a také kousky tvrdších elektrických vodičů.
