Herderova auta

Stavba makety Mercedes Benz DTM z hračky 1:24

PART 1 PART 2 PART 3

V našem DDM Větrník Liberec se mi podařilo rozjet seriál závodů DTM, který si brzy některé s našich dětí oblíbily. A tak se nás již v prvním ročníku sešlo na startu hned 12. Ivan Petrů přišel s plánkem podvozku z Petrohradu a tak jsem si řekl, že by bylo potřeba vyzkoušet jeho vlastnosti. Pro „plechovku“ jsem zvolil jiné materiály a jinou konstrukci, ale pro maketu poháněnou motorem Falkon nebo Super Faro se mi tato konstrukce jevila jako vhodná.

Proč přestavba hračky ? Je to snadná odpověď – je v měřítku 1:24, dá se sehnat v nákupních střediscích Kaufland a v celkem široké paletě za cenu kolem 150,- Kč. No uznejte, pěkné závodní auto DTM jako Mercedes, Audi nebo Opel za tuto cenu jen tak dohromady nedáte. Když si budete chtít koupit plastovou stavebnici DTM-ka od fy Tamiya, tak musíte počítat se sumou od 600,- Kč výše.

Tento model odpovídá našim pravidlům (DDM Větrník Liberec) vnitřního šampionátu DTM a také žákovským pravidlům kategorie MC/24 seriálu Mistr Větrník.

Tak jdeme na to. Nejprve jsem si autíčko rozebral. Stačí vyšroubovat 3 šroubky zespodu podvozku, opatrně sundat jedno z předních kol a jedno ze zadních kol (jde to ztuha!), odšroubovat převody se setrvačníkem. Kola nepoškoďte, protože je budeme muset použít na místě předních kol. Stejně tak i hřídele se mohou hodit.

Chvíli jsem koketoval s myšlenkou, že bych mohl odstrojený podvozek použít pro stavbu podvozku dráhového auta. Pohrával jsem si s touto myšlenkou celý den, zvažoval pro i proti a pak nakonec zvítězilo rozhodnutí postavit podvozek z oboustranného cuprextitu.

Podvozek jsem tedy použil jako šablonu pro nakreslení plánku nového podvozku. Před dvěmi lety jsem se pokusil udělat si svůj čtverečkovaný papír, který mi měl sloužit k vlastnímu kreslení plánků podle fotografií. Nakonec jsem usoudil, že to modelářskou veřejnost moc nezajímá a proto jsem ho založil dospod svých modelářských archiválií. No, a ejhle, využití se našlo – dobře se na něm kreslí plánky podvozků.

Plánek je připraven a teď je na čase uříznou kus potřebného cuprextitu. Jak jsem již zmínil, použiji oboustranný. Odříznul jsem tedy pás 160mm x 71 mm a začistil pilníkem. K řezání používám pilku na kov. Jen upozorním, po řezání materiálu na 3 podvozky je plátek tupý.

Když si budete plánek kreslit (na konci návodu budete mít možnost soubory s plánkem si stáhnout), tak jej nakreslete na silnější papír, protože si jej pak můžete vystřihnout a použít jako šablonu pro přenesení obrysů podvozku na cuprextitovou desku.

Když jsme si vystřihli šablonu, pak si hlavní rozměry přeneseme pomocí pentilky (číslo 2) na desku.

Nyní nás bude čekat horší práce, vyřezávání tvaru podvozku. Neobejdete se bez lupínkové pilky s plátky na kov. Které se vám budou rychle tupit. Lupínkovou pilkou řežte bez tlačení a krátkými řezy. Zuby plátku by měly být číslo 2 nebo 3, jemnější moc dlouho nevydrží. Upozorňuji, že prach z cuprextitové desky moc nesvědčí alergiků. Používejte i respirátor a často si umývejte ruce. Brousit vyřezanou desku můžete buď pilníkem (brzy počítejte s jeho ztupením) nebo lépe různými špalíčky se smirkovým papírem. Používejte ty, které mají podložní vrstvu plátno. Podvozek stále lícujte s karoserií, aby lekce vklouznul na místo původního podvozku hračky.

Nyní si přeneseme pomocí pravítka a tužky rysky, kterými oddělíme střední část podvozku s motorem od bočnic s předními koly. Také je teď čas, abychom svrtali dohromady nerozřezaný podvozek s příčkou bočnic. Rozměry příčky a dalších „žlutých“ dílů jsou podle Ivanova plánku. „Žluté“ díly jsou také z cuprextitové desky, která byla zbavena fólie. V mém případě to byla stará již nepoužívaná deska elektronického ovládače.

Opatrně rozřízneme desku podvozku na dva díly a začistíme obě části pilníkem. Všechny mezery pořezech by měly být široké 0,5 až 0,7 mm.

Střed je již oddělen a proto budeme moci k němu přišroubovat držák vodítka. Musíme opět svrtat oba díly dohromady. Vrtám vrtákem o průměru 2 mm a z druhé strany vytvoříme zahloubení vrtákem o průměru 5 mm pro zápustnou hlavu šroubu M2. Rozměry vyhoví z Ivanova plánku.

Držák vodítka a rozpěrku bočnic můžeme přišroubovat na patřičná místa. Používám k tomu šroubky M2 dlouhé 6mm se zápustnou hlavou pro křížový šroubovák.

A nyní budeme moci kompletovat oba díly podvozku k sobě. Nejprve zkompletujeme můstek přes držák vodítka. Vrchní příčku položíme na místo, kde má být a svrtáme s bočnicemi. Z druhé strany zahloubíme vrtákem 5 mm. Vložíme zespodu dva šroubky, nasuneme podložku na každý šroubek o tloušťce držáku vodítka a na podložku ještě papírovou podložku o tloušťce 0,2 – 0,25 mm. Nasadíme příčku a dotáhneme maticemi.

Vsuneme střední díl pod můstek nad držákem vodítka a sesadíme oba díly tak, jak by byly, kdybychom je nerozřezali od sebe. Nalícujeme a vystředíme spodní část pojistky na doraz k příčce, která spojuje bočnice a vyznačíme díry tužkou na střední části. Vyvrtáme dvojkovým vrtákem a zespodu zahloubení 5 mm vrtákem. Vložíme dva šroubky, na ně menší díl pojistky, na něj papírovou podložku (0,2 – 0,25 mm) a poté větší dílek pojistky a zajistíme maticemi. Poté by se měly oba díly navzájem pohybovat mírně dopředu a do stran a také se asi o 0,5 mm kroutit do stran.

V této chvíli je možné se věnovat sestavení zadní nápravy. Rozhodnul jsem se v tomto případě použít ozubené kolo z Favorita. Všichni jistě máte „dobré“ zkušenosti s nasazováním tohoto kola na hřídelku v originálním držáku. Jednou jsem si dokonce pořezal i prsty. Proto jsem se rozhodnul vyrobit demontovatelné domečky zadní nápravy. K tomu jsem použil svůj oblíbený ocelový plech z PC zdroje.

PART 2

TOPlist