Model kategorie Monopost podle pravidel MČR - 1. díl
Tento, chcete-li návod, má sloužit k objasnění toho, jak se dá přikročit ke stavbě modelu formulového vozu z počátku dějin formule 1. S těmito modely se u nás v současné době jezdí vložené závody v rámci MČR Oldtimer a Nascar. Výrobci plastikových modelů se těmto vozům moc nevěnují a tak výčet značek při závodech je dost omezený. Naštěstí naše firma Směr vyrábí dvě stavebnice v měřítku 1:24, které lze na stavbu použít. Z těchto dvou stavebnic jsem si pro názornou stavbu vybral monopost Alfa Romeo "Alfetta" 1950.
Výlisky modelu odpovídají stáří forem a sám mám asi tři stavebnice, jejichž barva výlisků se liší. Mám červené a šedé. Červenou barvou chtěl výrobce asi ušetřit modelářům výdaje za nákup barviček (to byl vtip). Hned na začátku stavby jsem vyřadil díly stavebnice, které určitě nepoužiji. Nejprve jsem si vyřezal podlahu monopostu a pak teprve jsem díly slepil dohromady. Jednalo se o základní korpus, okraje spodního dílu, přední maska a také kapotáž motoru.
I když lepím díly kvalitním lepidlem na plastové modely (Revell), přesto je vhodné vyztužení spojů ze spodní strany lepidlem Chemopren. Toto vyztužení zabraňuje utržení lepených dílů v případě těžších karambolů na dráze.
Můžeme přikročit k návrhu podvozku pro tento model. Stavím jen jeden podvozek a tak si udělám papírovou šablonu přímo na ten jeden model. Protože budu obkreslovat tvar podvozku na mosazný plech použijí kladívkovou čtvrtku (180 g), na kterou si narýsuji osu. Poté položím karoserii na osu tak, aby byla středem souměrnosti karoserie a ostře ořezanou tužkou co nejpřesněji obkreslím spodní část karoserie na papír. Pochopitelně se mi nesmí karoserie pohnout.
Výkres podvozku doplním o pozici přední a zadní osy. Obě osy musí být kolmé na osu souměrnosti podvozku. Všimněte si, že podvozek v přední části končí ještě před přední nápravou. Je to prosté, podle pravidel nesmí vodítko přesahovat obrys karoserie a tak bude vodítko přišroubováno právě v místě přední osy. Jak si poradím s uchycením přední nápravy, to se dočtete v dalším textu.
Obkreslenou šablonu si vystříhnu a přenesu pomocí rýsovací ocelové jehly na připravený mosazný plech tloušťky 1 mm. Na plech si vyryji jehlou podélnou osu, šablonu položím osou na osu plechu a obkreslím měkkou tužkou. Poté opatrně přeryji obrys tužky ocelovou jehlou. Všimněte si, že na plechu jsou začerněné plošky. To provádím z toho důvodu, že lépe vidím, když vyryji rysky na černou plošku než jen na lesknoucí se mosazný plech. Začerňuji lihovou fixou.
A nyní je možno vyříznou potřebný díl podvozku pomocí lupínkové pilky. Hlavně je zapotřebí mít pořádně napnutý pilový list a také mít hodně jemné zuby. Já používám pilky na kov číslo 0 a 1, větší hodnoty jsou nevhodné pro tak tenký plech. Také řezejte na stolečku, který se dá k pilce koupit.
Po vyřezání základní desky podvozku je zapotřebí pečlivě zapilovat okraje podvozku. Přitom neustále kontrolujeme desku se tvarem spodní části modelu. Není to moc estetické, když podvozek výrazně přesahuje přes obrys karoserie.
Pravidla nařizují aby byl motor modelu v této kategorii uložen v ose modelu. Nevyhneme se tedy použití úhlového převodu (osobně jej nemám rád) a tak je zapotřebí vytvořit prostor pro tento převod. Pokusíme se zabít dvě mouchy jednou ranou. Vyřežeme otvor pro převodové kolo a zároveň vytvoříme držák, ke kterému bude připájeno čelo elektromotorku. Šířka výřezu bude 21 mm a tak si vyznačíme ryskami polohu na desce podvozku.
Opět budeme řezat lupínkovou pilkou a řežeme přesně v ryskách až k rysce, která je rovnoběžná se zadní osou a je 15 mm před ní. Zároveň můžeme vydůlčíkovat místa na podvozku, kde budeme vrtat otvor pro lepší přístup vzduchu do motorku.
Teď můžeme vyvrtat otvory v místech, kde jsme si důlčíkem vytvořili značky. Potřebujeme vyvrtat otvory o průměru 6 mm. Ať nás ani nenapadne vrtat přímo tímto vrtákem ! Nejprve si díry předvrtejte vrtákem o úprůměru 2 - 2,5 mm a pak teprve průměrem 6 mm. Na vrták netlačte, v mosazi to rádo ujíždí do strany. Proto musí být vrtáky stále ostré.
Po vyvrtání obou otvorů si vezměte lupínkovou pilku a prořezejte materiál mezi otvory. Pak dočista dopilujte jehlovými pilníky otvor do jeho tvaru. Nemusím upozorňovat, že jehlové pilníky je zapotřebí používat kvalitní. S tupým nářadím se barevné kovy opracovávají velmi špatně a hrozí nebezpečí úrazu.
