Model kategorie Stockcar podle pravidel MČR - 2. díl
V této chvíli můžeme zapracovat na střední části podvozku. Ta má za úkol propojit plastovou karoserii s podvozkem. Teď to moc zjednodušuji, ale zatím se s tím smiřme. Tato část musí být vůči hlavní části v pohyblivém spojení, aby se karoserie vůči podvozku mohla naklánět. Na fotografii můžete opět vidět všechny elementy, které budeme v tomto případě při montáži potřebovat.
Myslím, že neuškodí názorně ukázat postup při kompletaci a opět si pomohu sekvencí, jak jsou všechny 4 šroubky sestaveny dohromady. Nejprve zespodu prostrčíme první dva šroubky u zadní nápravy, navlékneme trubičky a polyamidové podložky, nasuneme obyčejné podložky a pérovky a můžeme silně dotáhnout maticemi šroubek jak na levé tak i na pravé straně.
Nyní provedeme kompletaci dalších dvou šroubků, ale nebudeme nasunovat obyčejné podložky s pérovkami a dotahovat matice. Nasuneme střední duralovou část a až poté můžeme přední šroubky doplnit podložkami a silně dotáhnout maticemi.
Následují fotografie jistě názorně ukazuje možnosti pohybu střední části vůči zakladní desce podvozku. Ta vůle je něco kolem 0,6 mm. Při zkušebních jízdách se nám tato vůle může zdát malou a tak můžeme polyamidové podložky odmontovat. Tím se vůle zvětší, ale i to nemusí dobře fungovat. Experimentování s tloušťkou podložek může přinést ovoce ve zlepšení jízdních vlastností modelu.
Podvozek je pohromadě a tak je zapotřebí nastavít dva nejdůležitější rozměry, světlou výšku (světlost) a rozvor náprav. Viděl jsem mnoho konstrukcí pro tento účel ale sám jsem si našel jednoduchý způsob, jak tyto rozměry u podvozků pla-fit nastavit. Začnu světlostí. K tomu jsem si vyrobil připravek, který je z rovné desky z tvrzeného polystyrénu (používá se na reklamní tabule) o tloušťce 5 až 10 mm, čtyř kousků 2 mm destiček ze stejného materiálu, ocelový drát 1,5 mm, čtyři duralové disky o průměru 20 mm a dvě osy průměru 3 mm. Fotografie snad dostatečně objasní konstrukci přípravku.
Osy vložím do ložisek přední i zadní nápravy a na osy nasunu disky, které zajistím červíky. Povolím šroubky, které jsou na držácích ložisek (jsou to ty kalené ocelové imbus šroubky) a celý podvozek položím na přípravek tak, aby disky stály na dvoumilimetrových destičkách a celý podvozek si sednul na ocelové dráty. Jestliže si dosednul pak mohu šroubky držáků náprav dotáhnout, protože jsem si nastavil světlost podvozku 1,5 mm při průměru koleček 24 mm. Pravidla jasně přikazují při předepsaném minimálním průměru kol 24 mm světlost minimálně 1,4 mm pod podvozkem. A to je splněno s rezervou jedné desetiny milimetru. Na fotografii můžete vidět jednak jak se má podvozek na přípravek položit a také jak má vypadat výsledek.
Teď je nařadě nastavení správného rozvoru náprav a nejen to – jde nám také o rovnoběžnost obou hřídelí. Ta je v případě maketových modelů, kde je nutný kontakt předních kol s dráhou, přímo nutností. Z polystyrenové tabulky o tloušťce 1 mm si odříznu dva pásky o šířce asi 10 mm a délce o 20 mm větší než je rozvor modelu (v našem případě 10 x 136 mm). Deset milimetrů od jednoho konce vyvrtám díru o průměru 2 mm a opatrně ji zvětším kulatým jehlovým pilníkem na průměr 3 mm, ale musí jít na hřídel velmi těsně. Ve vzdálenosti o hodnotě požadovaného rozvoru (měřeno od středu otvoru) vyvrtám na stejném pásku opět dvoumilimetrovou díru a stejně ji pilníkem zvětším. Stejně tak si připravím druhý pásek.
Z podvozku si sundáme disky, které jsme použili pro nastavení světlosti, ale hřídelky si necháme. Na ně navlékneme pásky (foto napoví) a snažíme se, aby oba pásky byly rovnoběžné po celé délce. Poté povolíme dva šroubky, které přidržují černý duralový díl k odpružené přední části podvozku a po nastavení rozvoru (oba pásky musí být napnuté a rovnoběžné) matice šroubků dotáhneme. Tím je správný rozvor a rovnoběžnost nastavena.
Je na čase náš podvozek opatřit pohonnou jednotkou. Pravidly je předepsán motor 16D. Většina jezdců jezdí s motory Parma se žlutým čelem. Budeme potřebovat držák motoru, pastorek 7 nebo 8 zubů modul 0,5 a se stejným modulem ozubené kolo s minimálně 40 zuby na hřídel průměru 3 mm. Modul ozubených kol je opět předepsám pravidly. Samozřejmě nesmíme zapomenout na spojovací materiál. Pastorek lepím na hřídel motoru lepidlem. Můžete použít lepidlo na pastorky pro letecké modeláře nebo anaerobní lepidla Loctite nebo Ceys, která jsou primárně určena na lepení kuličkových ložisek k domečkům nebo hřídelím. A jsou hodně dobrá. Držák motoru připájíme k čelu motoru, samozřejmě použijeme pájecí kapalinu na nerez a pájím jak zeshora tak i zespodu. Ozubené kolo nasadíme na zadní hrídel, motor lehce přišroubujeme pomocí držáku k zakladní desce podvozku. Mezi ozubení pastorku a kola vložím přeložený cigaretový papír (tím ustavím vůli mezi zuby) a dotáhnu šroubek držáku. Snažíme se, aby úhel osy motorku a zadní hřídele byl co nejmenší, ale hřídel kol by se neměla dotýkat pláště motorku. Po dokonalém ustavení motoru přišroubujeme i dorazovou patku.
Dalším krokem je montáž vodítka. Používám vysoká vodítka Cahoza, bez závitu. Většinou je zapotřebí na dřík vodítka ještě nasunout podložku průměru 5 mm, ale záleží na vodičích na jednotlivých autodráhách. Poté dotáhnu maticí vodítko na držáku až se těžko otáčí. Pak pomalu povoluji tak dlouho, aby se vodítko volně otáčelo, ale nemělo velké vůle. Sběrací kartáče používám většinou Alpha. Z mosazného plechu 0,5 mm si nastříhám kontaktní plíšky do vodítek a na ně pak připájím přívodní vodiče. Pak vsunu kartáčky i s plíšky do otvorů pro kartáčky. Ze stejného plechu si vystříhnu držák přívodních kabelů. Na fotografii je vidět tvar i následné vytvarování. Držák přilepím chemoprénem extrém k držáku předních ložisek a vložím do něj přívodné kabely. Je vhodné kabely natvarovat tak, aby vodítko vracely do správné střední polohy. Kabely jsou samozřejmě s měkkou silikonovou izolací a o dostatečně velkém průřezu.
