Model kategorie Stockcar podle pravidel MČR - 4. díl
Hotový interiér s podvozkem vložíme do karoserie a zkusíme podvozek. Ouvej, ani náhodou se nám podvozek do modelu nevejde. A tak musíme přikročit k drastické metodě vyřezávání již hotových a nabarvených částí celého vnitřku modelu. K tomu nám poslouží ruční bruska (tzv. dremelka) s brusným kotoučkem. Odřezáváme díly, které nám překáží. Pracujeme opatrně, protože se plast taví. Otáčky jsou střední a hlavně – na očích máme ochranné brýle. Takový roztavený kousek plastu přilepený na rohovce oka není nic, co bychom měli vyzkoušet.
Vnitřek vozu je nahrubo ořezán bruskou. Nyní vyměníme kotouček za stopkovou frézu nebo brusný váleček a budeme začisťovat řezy. Zbytek doladíme modelářským nožíkem. Na spodní polovině fotografie si můžete prohlédnou již ořezaný interiér tak, že nám neklade žádné překážky pro instalaci podvozku. Nemusíte jít touto cestou můžete si již rovnou některé díly odřezat před lepením a barvením. Ovšem budete-li stavět svůj první model této kategorie, tak vám doporučuji cestu, kterou jsem právě popisoval.
Při odbrušování nepotřebných částí se stane i to, že se můžeme kotoučkem dotknout i nabarvených částí a tím sedřeme barvu. Také některé části podvozku nebyly ještě nabarveny. Poté, co jsme dokonale upravili ořezaný interiér, můžeme zaretušovat a dobarvit celý vnitřek modelu. A tím jsme si připravili vše potřebné k závěrečné etapě stavby, kterou je kompletace celého modelu.
Podařilo se nám sestavit interiér a upravit jej tak, aby se vešel do karoserie a přitom nepřekážel správné funkci podvozku. Nyní je možnost vlepit do karoserie zasklení. Je několik přístupů k tomuto problému. Já k tomu přistupuji především z hlediska toho, že by skla neměla vypadnou v případě karambolů na dráze. Proto se snažím přilepit okna co nejpevněji ke karoserii. Z dosedacích ploch okenních rámů karoserie seškrábnu barvu až na holý plast. Mé zkušenosti jsou takové, že lepidlo na plast pořádně na barvě nedrží. Nanesu lepidlo na čisté rámy a opatrně přitisknu sklo na jeho místo. Operace chce čas a proto nepospíchejte, i tak se občas stane, že okno má nevzhledné skvrny od vyteklého lepidlo. Práce kvapná, málo platná.
Je zapotřebí zkompletovat držáky karosetie, které nám pomohou připevnit karoserii k podvozku pomocí 4 šroubů. Držáky sešroubujeme dohromady a šrouby trochu dotáhneme tak, aby ocelový perforovaný pásek se pohyboval vůči duralovému ohnutému držáku poněkud ztuha. Přišroubujeme kompletní držáky k hlavní části podvozku a vložením do karoserie si nastavíme vzájenou polohu obou dílů držáku a poté můžeme dotáhnou šroubky úplně.
Držáky budou připevněny na vnitřní strany boků karoserie. Připevnění by mělo by mělo zaručit stále stejnou polohu držáku vůči karoserii, ale zároveň by mělo být pružné. Toho dosáhneme tak, že na duralový díl nalepíme pryžový pásek, který nám toto pružné spojení umožní. Zdroje pryže mohou být různé já požívám pásek z deskové pryže, kterou lze zakoupit v obchodech OBI nebo Baumax jako neoprenové deska pro zednické hladítko. Popis praví, že je tlustá 10 mm, pravdou je, že jen 8 mm. Lepíme na zdrsněný dural lepidlem Chemoprén Extrém, po nasení na oba díly a zavadnutí silně přitiskneme pryžový pásek a duralový díl k sobě.
Oba držáky zasadíme do hlavního dílu podvozku a přitáhneme je tak, aby šířka celého podvozku byla o 2 – 3 mm větší než je vnitřní šířka karoserie. Poté podvozek vložíme do karoserie tak, aby hlavní deska podvozku byla po celé délce karoserie ve stejné výšce jako spodní okraj karoserie. Také dbáme na to, aby byla kola ve správné poloze vůči karoserii (někde uprostřed blatníků). Vezmeme si měkkou tužku (jedničku nebo dvojku) a obkreslíme si na oba vnitřní boky polohu pryžových pásků obou držáků karoserie. Pracujme beze spěchu a tak, aby se nám podvozek nepohnul vůči karoserii. Toto je nejdůležitější fáze kompletace modelů. Jde nám o to, aby se světlost celého modelu pohybovala na hodnotě stanovené pravidly – 1,4 mm po celé délce modelu. Světlost pod motorem může být minimálně 0,8 mm. Vytáhneme podvozek z karoserie a sundáme držáky. Poté oba boky karoserie na vyznačených místech namažeme lepidlem Chemoprén Extrém a necháme zavadnout a stejně tak provedeme na druhé straně pryžové části našich držáků. Nejprve přilepíme držák podvozku na bok karoserie na straně jezdce. Je to proto, že díky sedačce a figurce jezdce nebudeme mít dostatečný prostor pro manipulaci sdržákem a tím i k přesnému umístění držáku. Silně přitiskneme a můžeme zkušebně vložit interiér do karoserie a zkontrolovat, jestli držáku nepřekáží nějaká část interiéru. Jestliže to nastane, je nutno překážející části odříznout, odbrousit, připadně si pomoci odtavením trafopájkou.
Po přilepení tohoto držáku budeme v této fázi již muset připevnit interiér do karoserie. V případě, že bychom úpřilepili držák i na druhou stranu už bychom nemuseli iteriér do karoserie dostat. K tomuto problému přistupují modeláři různým způsobem. Každopádně se všichni snažíme o to, aby připevnění interiéru nijak zvlášť neomezilo možnost pružného „kroucení“ karoserie a tím stabilnější jízdě modelu. Většinou to jezdci řeší připevněním interiéru za ochranný rám pomocí „skleněné“ lepící pásky k vnitřní straně střechy karoserie. Já využívám sloupků v karoserii a dosedacích míst na interieru. Původně jsou určena pro přišroubování podvozku v případě, že chceme postavit plastikový model pouze do vitríny. Sloupky a dosedací místa namažu Chemoprénem, nechám zavadnout a pak interiér vložím do karoserie tak, aby sloupky zapadly do dosedacích míst a silně přitisknu. Tento způsob je poněkud více omezující než přilepení páskou, ale zato mám jistotu, že mi v případě karambolu interiér zůstane většinou na místě. V této chvíli je možno přilepit na vyznačené místo i druhý držák podvozku. Na této straně nám již sedačka nepřekáží a můžeme se do tohoto prostoru pohodlně vejít se svými prsty.
Držáky jsou na svých vyznačených místech a my můžeme napasovat podvozek na karoserii nasunutím do obou držáků. Nejprve nasuneme podvozek na jednu stranu a poté mírně roztáhneme boky karoserie od sebe. Tím budeme moci nasunou šroubky druhého držáku do zářezů v desce podvozku. Pak nestavíme podvozek do správné pozice vůči karoserii a všechny 4 šroubky dotáhneme tak, aby se nemohly uvolnit a za jízdy vypadnout. Důležité je také to, že by boky karoserie neměly svírat podvozek. Jestliže tomu tak je, je nutno uvolnit ocelový plíšek držáku karoserie a psunout jej blíže k vnitřní straně boku karoserie. Jen tímto způsobem dosáhneme toho, že pryžové opdružení karoserie bude fungovat.
Model je již skoro hotov, přesněji řečeno lze s ním zajít na dráhu a projet. Přesto je na něm ještě něco práce, můžeme zaretušovat některé barevné nepodarky a položit některé dekály, které jsme kvůli možnému poškození při montáži zatím nepoložili. Při zkušebních jízdách pozorujeme chování modelu a snažíme se odstranit některé konstrukční chybičky. Doufám, že tento článek byl pro mnohé z vás něčím přínosný a dovolil vám nahlédnou do stavební kuchyně jedné kategorie maket. Bude mi potěšením, jestliže se sejdeme nad dalšími články, které budou věnovány modelařině.
