SlotCar Box Part 2- Papírový kufřík pro mladého modeláře
Úvod je za mnou - vzhůru do práce.
Mám obal a tak jsem si změřil jeho vnitřní rozměry. Měřil jsem u otevřeného víka a ke zjištění hodnot použil stejné měřidlo s jakým později budu zabezpečovat rozměry dalších dílů. Šířka je delší strana dna. Hloubka pak strana kratší (pozor neplést s hloubkou krabice). Rozměr výška pak znamená vzdálenost od dna obalu k jeho víku. Náměry by se měly přibližně shodovat s údaji v tabulce. Jelikož se však jedná o papírový výrobek, a i když skládaný strojově, můžete naměřit i jiné hodnoty.
A je přede mnou první operace – prorýsování odklápěcího víka. Obal jsem položil na stůl stěnou s vrchní odklápěcí chlopní na podložku. Zatížil silnější knihou přibližné velikosti formátu A5- A4. Od podložky jsem narýsoval dvě rovnoběžky ve vzdálenosti 32 a 35 mm. To jsem provedl na obou bočních stěnách. Vzdálenosti rovnoběžek mohou být i jiné ( 30 – 40 mm), je však nutné aby byly od sebe minimálně 3 milimetry. Jak rovnoběžky narýsovat? Můžete si pomoci tak, jako já, dvěma pravítky různých šířek, nebo položit tužku na dvě různé podložky a nakreslit jednotlivé čáry. Poté jsem postavil obal na dno, opět zatížil a narýsoval přes rovnoběžky čáru ve vzdálenosti 30 – 35 mm, podle vzdálenosti jednoho z pravítek od podložky. Průsečíky této čáry s rovnoběžekami jsem spojil s rohem obalu.
Mám narýsováno a budu řezat. K tomu porřebuji následující nářadí a přípravky. Na řezání je vhodný řezací nůž, skalpel, v nejhorším případě i ostrý kuchyňský nůž. S úspěchem jsem vyzkoušel všechny vyjmenované nástroje včetně zálesácké dýky. Řezat doporučuji podle pravítka nejlépe ocelového, nebo dřevěného s ocelovou vložkou. Já použil silná plastová pravítka od rýsovacích prken. Pravítka jsou tvrdá a nůž dobře vedou. Obal při řezání musí ležet pevně na podložce, toho jsem docílil vyložením prkna a jeho připevněním ke stolu truhlářskými svěrkami. Prkno musí být cca 12- 13 cm široké a min 1 cm silné. Délka prkna kolem 80 centimetrů. Upnutí přípravku a umístění obalu na něm je zřejmé z obrázků. Před řezáním jsem si hřebíčkem označil konce řezaných čar. To proto abych nemusl neustále kontrolovat začátek a konec řezu. Nejprve jsem prožízl dlouhé řezy od dírky k dírce, poté řezy podle šikmých čar a nakonec kráké řezy u víka. Ještě jsem zastřihnul zhruba pod úhlem 15° bočnice víka a je hotovo.
Po této operaci se obal rozpadne. Obal má dno poslepované, ne však na všech plochách. To jsem napravil a neslepené plochy natřel lepidlem (Herkules) a slepil. K dodržení tvaru obdélníku dna mi posloužila vložka. Jako vložku jsem použil čelo z dřevěné bedýnky na zeleninu, to mělo podobný vnější rozměr jako vnitřní rozměr obalu.
Desku jsem zatížil. K zatížení lze použít to co se doma najde, např. sklenice s kompotem.
Pokud bych obal vyráběl s dětmi v kroužku, tak bych práci ukončil. Vyjmenované úkony jednu schůzku zcela naplní. Mám to ověřené. Doma jsem v práci pokračoval. V mezidobí, kdy zasychá slepované dno, nebo na další schůzce kroužku, je dobré si připravit výztuhy bočních stěn. Výztuhy musí být cca o 5 mm užší než byla naměřená hloubka obalu a dlouhé maximálně tolik, co je mezi dnem a chlopněmi bočnic. Nic se nezkazí, budeli tento rozměr o 1 – 2 mm kratší. Pokud je na jedné straně víka zbytek slepení, tak výztuha musí být užší a to cca o 26 mm než byla naměřená hloubka obalu. To proto, aby nenarážela na zbytek obalu na odklápěcím víku. Já volil pro „Zlatopramen“ tyto šířky výztuh: 130 a 106 milimetrů. Výztuhy bočnic jsem zhotovil z boků druhého obalu, hodí se i krabice na kancelářské papíry formátu A4. Snadno ji získáte v papírnictví. Dno je zaschlé a tak vlepím jednotlivé výztuhy. Lepil jsem po jedné a to tak, že k bočnici jsem přidal výztuhu shodnou kvalitou stěny jako má bočnice. To znamená, že jsem lepil k sobě plochy bez potisku. Je dobré plochy lehce navlhčit houbičkou, pak na jednu plochu rozetřít Herkules a díly spojit a zatížit. Opět se mi hodilo čelo z bedýnky.
Dobu zasychání vložek jsem využil ke zhotovení dílu pro členění vnitřního prostoru kufru - vnitřní stojinu. Tu jsem vyrobil z čelní stěny druhého obalu, nebo opět mohu doporučit krabici na kancelářské papíry. Protože bočnice kufru tvoří dvě vrstvy papíru, tak i střední stojnu jsem zhotovil ze dvou vrstev. Na oddělené čelní stěně z druhého obalu jsem v polovině narýsoval osu. Od osy naměřil na každou stranu takovou vzdálenost jakou budou mít šířku prkénka modelů. Pro modely v měřítku 1:32 (1:28) stačí vzdálenost 80 milimetrů, pro modely v měřítku 1:24 pak je vhodná vzdálenost 95 milimetrů. Já zvolil 95 milimetrů protože kufr na malá auta již mám a tento jsem stavěl pro modely z předělávaných hraček. Podle narýsování jsem přebytečné části odřízl. Obrázky uvidíte v příštím pokračování.
